Propojení mezi jídlem a duševním zdravím

Každému je jasné, že to, co jíme, ovlivňuje naše zdraví. Ale ovlivňuje jídlo i duševní zdraví? 

Náš mozek neustále pracuje, je ve službě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Mozek řídí dýchání, tlukot srdce, pohyby, myšlení, nálady, jeho činnost nikdy neustává, ani když spíme. A na to všechno potřebuje palivo. Palivem je všechno, co sníme. To znamená, že naše jídlo má vliv na strukturu a fungování našeho mozku a tím pádem i na myšlení a cítění.

Do drahého auta taky nelijeme propálený fritovací olej, ale prémiové palivo. Stejně tak jídlo bohaté na vitamíny, minerály, antioxidanty je pro naše tělo a mozek prémiovou pohonnou látkou.

Jak to funguje?

Přesné propojení a mechanizmus, jakým jednotlivá skladba našeho jídelníčku ovlivňuje myšlení a emoce, nejsou známé. Jedna z teorií mluví o serotoninu, co je neurotransmiter (látka, která umožňuje šíření nervového signálu v nervovém systému) vplývající na náladu a některé kognitivní funkce - zejména paměť a učení. Je známo, že víc jak 90% serotoninu je vyráběno epitelovými buňkami gastrointestinálního traktu za působení "hodných" kolonií bakterií osídlujících náš trávící trakt. To znamená, že to, co sníme má dopad nejenom na naše trávení, ale i na naši paměť a emoce.

Výzkumy ukázaly, že lidi, kteří pravidelně jedli probiotika (látky obsahující "hodné" bakterie) prožívali nižší úzkost a líp zvládali stresové situace, než lidi, kteří probiotika neužívali. Dále se prokázalo, že zdravé stravování - obsahující ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, drůbež, ryby a nízkotučné mléčné výrobky, snižuje riziko vzniku deprese. Studie zkoumaly také vliv stravy na zdraví dětí a adolescentů, kde se zjistili souvislosti mezi nezdravou stravou a zhoršením duševního zdraví mládeže - například, že fastfoodové jídlo, sladkosti a slazené nápoje jsou spojené s vyšším výskytem ADHD.

Zde se objevuje dilema: vejce nebo slepice, co bylo dřív? Nedá se jasně říct, jak to začalo - jestli se duševní problémy objevily jako důsledek nezdravého jídla nebo nezdravé stravování začalo až s nástupem psychických problémů.

Jídlo jako odměna

Pohled se nám trochu zkomplikuje, když si uvědomíme, že náš vztah k jídlu není jenom technický jako vztah motoru k benzínu. Jídlo je i zdrojem slasti. Jídla jsou součástí naší kultury a tradic. Některé jídlo máme rádi, některé nenávidíme. Některé nás utěší, jiné potěší. Jednoznačně platí, že při špatné náladě vyhledáváme sladká a tučná jídla. Neví se, co ale vyhledáváme, když máme dobrou náladu. 

Některé studie postavily hypotézu, že přemýšlení o naší budoucnosti nás vede k tomu, abychom si vybrali zdravější jídla. Když se díváme na to, co bude teď, rychlá odpověď je najít si něco, co nám dá rychle potěšení. Takové zúžené vnímání se často objevuje se špatnou náladou.

Jiní vědci to vidí spíš darwinovsky - nevyvinuli jsme se jako živočišní druh protože jsme jedli zdravě, ale protože na vznik druhu stačilo přežít, reprodukovat se a ve 30 umřít. A výsledkem je, že rozhodnutí jíst zdravé jídlo nesouvisí toliko s emocemi jako s rozhodnutím. Dnešní člověk totiž chce žít mnohem déle - proto je důležité, abychom se naučili jíst zdravě - což neznamená nikdy si nedat řízečky nebo dortík.

Do 100 let

Velký význam se připisuje omega-3 nenasyceným mastným kyselinám, které se vyskytují zejména v rybách. Pro jejich protizápalový účinek a vliv na dopaminovo serotoninový přenos nervového signálu jsou důležitým faktorem pro vývoj a fungování mozku. Děti trpící depresivními pocity a poruchami chování, které dostávaly k psychoterapeutické podpoře i omega-3 nenasycené mastné kyseliny se zlepšili v porovnání s těmi, kteří byly jenom v psychoterapii.

V případě zvýšeného stresu se zvýší i spotřeba hořčíku, který můžeme najít v zelených listech a v dýňových semínkách. Skupina vitamínů B, která se nachází ve chřestu, fazolích, žloutcích, špenátu a masu, nám pomůže udržovat nízkou hladinu aminokyseliny homocysteinu a tím pádem držet pod kontrolou pocity smutku.

Pro stabilní nálady je dobré udržovat stabilní i hladinu cukru v krvi. V tom nám můžou pomoct cibule, ledový salát a rajčata, které obsahují chrom. Chrom kromě regulace tvorby inzulinu, ovlivňuje také tvorbu serotoninu.

I když je jasné, že vztah mezi jídlem a naší myšlením a cítěním není jednoznačně prozkoumaný, už teď je jisté, že to, co jíme má vliv na to, jak se máme. Proto to stojí minimálně za úvahu v souvislosti s tím, jak o sebe pečujeme.

Text bh