Jak zmiňoval předchozí článek, truchlení je náročný, vyčerpávající, často zmatený a "upatlaný" proces. Je to téma, o kterém se normálně nemluví. Nejenom kvůli tomu, že je těžké mluvit o tak intenzivních pocitech, ale také, že proces truchlení je pro každého jedinečný.

Žal je přirozenou odpovědí na ztrátu. Truchlíme, když přijdeme o něco nebo někoho, koho jsme měli hodně rádi. Můžeme cítit protichůdné a nečekané pocity - šok, hněv, vinu, smutek. Velký žal může také ovlivnit naše tělesné zdraví - nemůžeme spát, jíst, nedaří se nám jasně přemýšlet. Čím o závažnější ztrátu se jedná, tím intenzivnější žal prožíváme.

Stanovit správnou diagnózu je důležité pro jakoukoliv léčbu. Složitost lidské mysle, emocí a chování ale představuje výzvu určit, co se děje nesprávně, jak to napravit. Když máte zlomenou nohu, je jasné, co vám je a jak to léčit. U nemocí duše je to jinak. U víc než poloviny psychiatrických diagnóz můžou dva lidé dostat stejnou diagnózu, i když...

Vzpomínáte, jak jste zvykli ječet na svou sestrou nebo bratra kvůli tomu, proč používá, bez optání, vaše věci (kolo, svetr, tašku atd.)? Nebo máte ještě v čerstvé paměti včerejší hádku vašich dětí o tom, kdo je dnes na řadě, aby něco udělal (šel se psem, umyl nádobí, vynesl koš atd.)? V tom případě se vám tvrzení "Mít sourozence je pro...

Pamatujete čas zamilovanosti, kdy být blízko toho druhého bylo odměnou a naplněním touhy? Jenom jste kráčeli vedle sebe a jiskry létaly. Svět se točil kolem vás a nebylo nic, co by konkurovalo vašemu vztahu.

Od lékařů slýcháte, že optimizmus zlepšuje vaše zdraví a umožňuje vám žít déle. Personalisté vás informují, že optimističtí zaměstnanci vydělávají víc peněz a rychleji stoupají po kariérních stupních. Psychologové přidávají, že optimisté žijí šťastnější život a mají více přátel. Celkově z toho vychází, že optimisté se vyhřívají na výsluní zájmu...

Před důležitým pracovním pohovorem se nám potí a třesou ruce, prožíváme úzkost. Když jsme smutní, máme pocit, jakoby nám na ramenou ležela tíha, sotva vlečeme nohy. Naopak, lehkým krokem a s bušícím srdcem radostně pospícháme na rande.

Je to stejné každý rok, od podzimu do jara, ráno je ještě tma, večer je už tma. Cítíte se unavení, bez energie, ráno máte problém vstát, nedokážete se dobře soustředit, potřebujete hodně jíst (hlavně sladké věci), jste často podráždění nebo ztrácíte zájem o druhé lidi.

A jsme znovu u toho, končí starý rok, začíná nový. S nadějí se můžeme dívat, jak se obrací list, s úderem půlnoci se vynořuje z kukly starých zvyků naše nové já. Skoro třetina lidí začíná rok 2019 s novými plány. Mezi nejčastější patří: víc cvičit, jíst zdravě, víc spát, trávit víc času s rodinou nebo naučit se něco nového....

Všude kolem je vidět vánoční výzdobu, slyšet koledy a všechno je ponořeno do sváteční atmosféry. Jejíž součástí je taky představa Vánoc strávených s rodinou. Možná ale patříte mezi ty, kteří se jsou různých důvodů o Vánocích sami. Možná jste se rozešli nedávno s partnerem nebo partnerkou. Možná na tu pravou nebo pravého ještě čekáte, ale nechcete...

Určitě máte kolem sebe lidi, které moc nemusíte. Pravděpodobně i takové, které nemáte vyloženě rádi. A možná k některým cítíte i nenávist. Je skoro jisté, že s člověkem, kterého nenávidíte, máte určitou minulost, stalo se mezi vámi něco, co nejde jen tak přejít a zapomenout.

Říká se, že psychoterapie pracuje s patologií a nemocí, koučink je o dosahování cílů; psychoterapie se zaobírá minulostí, kdežto koučink je o budoucnosti; psychoterapie pracuje s nevědomím, koučink vědomými procesy; a tak dále a tak dále. Zjednodušeně řečeno, psychoterapie léčí nemocné lidi a koučink pomáhá zdravým lidem fungovat ještě lépe. Pravda...