Poruchy příjmu potravy představují širokou škálu problémů, kterých společným jmenovatelem je obsese jídlem, hmotností a vzhledem. Tyto problémy zasahují do života člověka a narušují jeho zdraví, fungování v rodině a ve vztazích s vrstevníky, způsobují selhávání v každodenních činnostech. Jde o nemoci, které ve své nejvážnější podobě mohou přivodit smrt.
Za vznikem těchto nemocí je jednoznačně mnoho faktorů a pro každého člověka jsou výsledkem prolnutí jedinečných biopsychosociálních příčin.
Vícero výzkumů rodin, sourozenců, dvojiček a adoptovaných dětí ukazují na to, že genetické faktory jsou jednou z příčin, které mohou vést k vzniku poruchy příjmu potravy. Spojení není jednoduché nebo lineární jako barva očí, ale spíš jde o dědičnost predispozicí, které za určitých podmínek mohou vést k onemocnění. V rodinách, kde někdo trpí poruchou příjmu potravy mají ostatní členové 7-12 krát vyšší riziko stejného onemocnění.
Zjistilo se, že se u jinak zdravých lidí, kteří v důsledku katastrofických událostí byli nuceni hladovět, rozvinula obsese kolem jídla, depresivní stavy a zvláštní chování, které zpětně prohlubovalo hladovění. Snímky mozkové aktivity ukázaly změny v propojování jednotlivých částí mozku u lidí s poruchami příjmu potravy, co může vysvětlovat fakt, proč lidé trpící anorexií dokáží potlačovat pocity hladu nebo lidé se záchvatovitým příjmem potravy nedokáží zastavit jedení nebo lidé s bulimií nedokážou kontrolovat impulzivitu ve zvracení.
Každý má určité osobnostní rysy, které nám pomáhají zvládat fungování v životě anebo taky nás můžou dostávat do zranitelné pozice, ve které můžeme snadněji podlehnout zátěži. Mezi osobnostní rysy, které se objevují u lidí trpících poruchami příjmu potravy jsou sklony k perfekcionizmu, propadání negativním emocím, nízké sebevědomí, zvýšená citlivost a emocionální instabilita, impulzivita (zejména u bulimie), rigidita (zejména u anorexie). Neznamená to, že každý, u koho najdeme podobné rysy, trpí automaticky poruchou příjmu potravy, jenom to říká, že takoví lidé jsou náchylní a lehce zranitelní.
Lidé trpící poruchou příjmu potravy mají horší schopnost reagovat adekvátně na negativní zážitky. Často je hladovění, zvracení, přejídání odpovědí na extrémně velkou emocionální bolest, konflikt, úzkost, sebepodceňování, prožité trauma. Ti, kteří přežijí traumatickou událost (fyzické, psychické nebo sexuální zneužívání) často bojují s pocity studu, viny, nespokojenosti se svým tělem, pocity bezmoci a nemožnosti mít kontrolu nad tím, co se stalo. Porucha příjmu potravy může být teda pokusem nabýt kontrolu nad svým životem nebo jako nástroj na sebe-trestání se za domnělou vinu.
Dnešní obraz úspěšného člověka je obrazem mladého, krásného a štíhlého těla. Reklama, retušování fotografií, modeling - to všechno vytváří velký společenský tlak, kterému podléhají už malé děti. Víc jak polovina 10 letých děvčátek říká, že se cítí lépe, když drží dietu. V spojení s psychologickou i biologickou citlivostí tento tlak vytváří velké riziko pro vznik narušeného vztahu k jídlu nebo přímo k poruše příjmu potravy.
V minulosti byla rodina často očerňována jako příčina vzniku problémů. Věci ale často nejsou tak jednoduché, jak se na první pohled zdají. Je pravdou, že chaotická nebo vyhrocená situace v rodině zhoršuje nemoc, ale nezpůsobuje ji. Rodinné nastavení je často výsledkem a ne příčinou náročné situace kolem dítěte trpícího poruchy příjmu potravy nebo dítěte, které je psychologicky křehké a vystavené traumatizaci.
Rodina je naopak dnes považována za klíčovou při procesu uzdravování. Rodiče nejsou vinní tím, že jejich dítě onemocnělo, ale mohou hrát velmi důležitou roli při utváření pozitivního tělesného obrazu, zdravého sebevědomí a nacházení adekvátních schopností reagovat na náročné situace.
Text bh
Foto Flaticon.com / Freepik, Smashicon
-iloveimg-cropped.png)