Obavy a úzkost

13.06.2018

Lidé často používají pojmy úzkost a obavy jako synonyma. Oba termíny souvisí se všeobecným pocitem neklidu a starostí, ale jde o rozdílné psychologické stavy.

Úzkost je součástí lidské přirozenosti a vzniká tam, kde se potkávají možnost a skutečnost a budoucnost se dotýká přítomnosti (Kierkegard).

Úzkost je všeobecným pocitem, který přesahuje do myšlení, emocionálních obrazů i do tělesných pocitů. Nízká hladina úzkosti nás může mobilizovat, zcitlivět vůči vnějším i vnitřním podnětům, ale od určité míry je úzkost paralyzující, nedá se kontrolovat a řídit, znemožňuje soustředění a řešení problémů. 

Obavy jsou specifičtější, konkrétnější, způsobené hmatatelnějšími problémy - můžeme mít obavy, že nám ujede vlak, ale cítíme úzkost spojenou s cestováním; máme obavy, jak si naše dítě povede na zkoušce, ale nezůstaneme kvůli tomu v práceneschopnosti; v úzkosti nás neklid, neschopnost koncentrace může úplně vyřadit z funkčnosti.

Dalo by se říct, že obavy mají svůj jasný začátek a konec, kdežto úzkost je víc beztvará, zasahující celého člověka - na psychické i tělesné úrovni. Její patologický obraz má podobu úzkostných poruch, je výrazný ve své intenzitě a trvá dlouhodobě nebo se stavy opakují.

A jak žijete s úzkostí vy? Považujete se za příliš úzkostného člověka nebo spíš ne? Vnímáte, že někdo blízký trpí úzkostmi? Přemýšlíte, jestli je to už není za hranou běžného starání se? Následující řádky vám mohou pomoct se zorientovat.

Nadměrné obavy

Znakem nejčastějšího typu úzkosti - generalizované úzkostné poruchy, jsou přílišné obavy kolem běžných věcí. Co to je ale "přílišné"? V případě generalizované úzkostné poruchy jde o skoro každodenní přetrvávající obavné myšlenky trvající alespoň 6 měsíců. A navíc, úzkost musí být tak silná, že zasahuje fungování člověka na mnoha úrovních a doprovází ji i jiné problémy, jako například únava.

Klíčovým rozdílem mezi obyčejnou úzkostí a úzkostnou poruchou je ten, že do jaké míry vám úzkost způsobuje utrpení a znemožňuje vykonávat obvyklé činnosti.

Absurdní strach

Některá úzkost není všeobecná, generalizovaná, naopak, váže se na konkrétní situaci nebo věc - například na cestu metrem, pavouky nebo malé prostory. Pokud je váš strach v opakovaně v určitých situacích až paralyzující, znemožňuje vám fungovat a vaše reakce jsou nepřiměřené situaci ve své intenzitě, může jít o fóbii - druh úzkostné poruchy.

Ostych a rozpačitost

Sociální fobie neznamená jen strach být ve středu pozornosti, nebo přednášet projevy. Ve většině případů úzkost spustí běžná situace jako rozhovor s jiným člověkem na párty, nebo jídlo a pití ve společnosti dalších osob. Lidé se sociální fobií mají v takovém případě pocit, že všechny oči jsou upřeny jenom na nich, červenají se, střídavě je polévá horko a zima, třesou se, mají problém vůbec něco říct. Tyto symptomy mohou být natolik závažné, že se straní takového zážitku, je pro ně proto problém potkat nové lidi i udržet kontakt i se stávajícími kamarády, chodit do školy nebo do práce.
Lidé se sociální fobií často tráví dny až týdny ve strachu před nadcházející událostí. Když se jim ji podaří zvládnout, cítí se v průběhu velmi nepříjemně a dlouhou dobu po se zaměstnávají myšlenkami a přemítáním o tom, jak to proběhlo, jak je hodnotili druzí lidé.

Pochybnosti a snaha o dokonalost

Často hodnotíte sebe a srovnáváte se s druhými, přičemž vycházíte z těchto srovnání vždy hůř. Máte obavy z toho, že uděláte chybu nebo že nedostojíte nějakému (svému nebo i cizímu) očekávání. Neustále zpochybňování se a nejistota o sobě a svých rozhodnutích jsou častými příznaky úzkostných poruch.

Panika

Panická ataka je velmi děsivá událost - představte si náhlé pocity akutního strach a bezmoci, které jsou doprovázeny nemožností dýchat, bolestí na prsou, bušením srdce, mravenčením rukou, silným pocením, střídáním pocitů tepla a chladu. Stav, který trvá řádově několik minut a v průběhu kterého máte pocit, že umíráte.

Existují způsoby, jak zmapovat a pochopit, co panickou ataku u daného člověka spouští. A taky možnosti, jak ji zachytit v začátku a zkrátit intenzitu a čas jejího trvání. Ale trvá nějaký čas, než se to člověk je schopný o sobě a se sebou naučit.

Problémy se spánkem

Za nespavostí nebo přerušovaným spánkem můžou být různé tělesné nebo psychické problémy. A určitě každý z nás zažil, co je to nespat, když očekáváme důležitý pohovor nebo rozhodnutí. Problémy poukazující na úzkostnou poruchu jsou, když často ležíte v posteli a nejde vám usnout, myšlenky vám víří, cítíte se nervózní, neklidní, či už je to kvůli konkrétnímu problému nebo jakoby kvůli ničemu, nebo se probouzíte do neklidu, "naspídovaní", s myšlenkami v chaosu a úprku.

Svalové napětí

Neustálé napětí ve svalech často doprovází úzkostné poruchy - či už jde o svaly čelisti, stehna nebo zad. Tento symptom může být tak vytrvalý a stálý, že po jistém čase ho lidé ani nevnímají, ale to neznamená, že vymizí. Naopak trvá stále a působí vyčerpání.

Chronické problémy s trávením

I když úzkost začíná v mysli, rychle přesáhne do celého těla. Často se manifestuje přes tělesné symptomy, zejména symptomy trávícího traktu - průjem, zácpa, nadýmání, pálení žáhy, křeče v břiše. Ne každé bolení břicha znamená úzkostnou poruchu, ale když takto reagujete často na náročné situace a výrazně vám to narušuje denní režim, je dobré se na to podívat i z té psychické stránky.

A co s tím?

U úzkostných poruch je velmi důležité naučit se být manažerem své nemoci. Je dobré využít pomoc různých odborníků - od těch, kteří s vámi pracují na řešení somatických problémů (se zažíváním, svalové problémy a pod.) až po psychoterapeuta a psychiatra. 

Psychiatr může nabídnout medikaci - anxiolytika a antidepresiva. 

V psychoterapii můžete využít krátkodobou kognitivně-behaviorální terapii na zvládnutí symptomů, nebo můžete jít hlouběji k pochopení problémů a porozumění jejich dynamiky v déletrvající psychoterapii.

Nesmírně důležitou součástí léčby je i péče o sebe, životospráva. Je doporučeno vyhnout se jídlu a pití, které obsahuje kofein (káva, čaj, čokoláda, energetické nápoje), protože kofein je látka, která působí na náladu člověka zhoršuje symptomy úzkostných poruch.

Jíst pravidelně, dodržovat pitný režim, věnovat se každý den tělesnému cvičení - například lehkému běhání nebo rychlé chůzi, které podporují vyplavování chemických látek, které redukují stres a povzbuzují náladu.

Mít dobrý spánek je další součástí péče o sebe.


Text bh

Freeimages.com / Joana Croft / Anxious 1